Memorandum obcí a občanů k akceleračním oblastem a projektům OZE

Adresáti:

Vláda České republiky
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Ministerstvo životního prostředí ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Na vědomí:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Senát Parlamentu ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR

I. SPOLEČNÉ STANOVISKO A DŮVODY MEMORANDA

My, níže podepsaní zástupci samospráv, spolků, společností, občanských iniciativ, odborné veřejnosti i jednotliví občané České republiky, vyjadřujeme zásadní nesouhlas s netransparentním a direktivním způsobem, jakým jsou vymezovány akcelerační oblasti (AO) pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v rámci Změny č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP).

Současně nesouhlasíme s tím, jak jsou projekty pro větrné elektrárny (VTE) a fotovoltaické elektrárny (FVE) zaváděny i mimo akcelerační oblasti – dohody mezi investory a představiteli obcí jsou často uzavírány bez vědomí a zapojení občanů.

Stejně tak vyjadřujeme nesouhlas s chystanými legislativními a procesními změnami – zejména s aktuální novelou stavebního zákona – které omezují právo obcí a občanů podílet se na rozhodování o významných energetických či průmyslových záměrech, které se jich dotýkají.

Neodmítáme rozvoj OZE ani jiných strategických projektů. Trváme však na tom, že před jejich prosazováním musí vláda a stát doložit, že navržené řešení je bezpečné, přiměřené a odborně podložené. Stejně tak musí vláda a stát zajistit skutečné zapojení dotčených obcí a veřejnosti do rozhodovacího procesu.

Akcelerační oblasti pro OZE považujeme za aktuální a mimořádně závažný příklad selhání státu při zapojování veřejnosti do rozhodování. Přestože se napříč Českou republikou zformoval rozsáhlý odpor veřejnosti, vláda pokračuje v přípravě Změny č. 2 ÚRP bez skutečného dialogu s občany. Ignorování více než 30 000 signatářů peticí proti projektům OZE a přibližně 15 000 jednotlivých podání připomínek k akceleračním oblastem představuje bezprecedentní popření principů otevřeného vládnutí a participativní demokracie.

II. DOSAVADNÍ PRŮBĚH ZAPOJENÍ OBCÍ A VEŘEJNOSTI PŘI PŘÍPRAVĚ AO

Stát připravoval návrh akceleračních oblastí v letech 2024–2026. Veřejnost nebyla po tuto dobu do přípravy zapojena ani průběžně seznamována s připravovaným řešením. Konečnou podobu návrhu stát zveřejnil až 14. dubna 2026, a to prostřednictvím úředních oznámení a zasláním zpráv do datových schránek obcí, bez odpovídající informační kampaně, která by zajistila dostatečnou informovanost veřejnosti o takto zásadní změně.

Veřejné projednání návrhu dne 15. května 2026 bylo zaměřeno především na technokratický výklad předloženého materiálu k AO. Nevytvořilo prostor pro skutečnou politickou debatu o tom, zda je navržený způsob řešení přiměřený, odůvodněný a společensky přijatelný.

Přestože stát připravoval akcelerační oblasti déle než dva roky, dotčené obce a občané měli na seznámení se s návrhem a uplatnění svých připomínek pouze několik týdnů – od 14. dubna do 1. června 2026. Takto nastavený proces nelze považovat za skutečné zapojení veřejnosti do rozhodování.

Přes krátkou dobu na podání připomínek bylo Ministerstvu pro místní rozvoj doručeno přibližně 15 000 jednotlivých podání, dosud však nebyl zveřejněn způsob jejich vypořádání ani informace o tom, jak byly zohledněny při přípravě finálního návrhu.

III. HLAVNÍ PRÁVNÍ A ODBORNÉ VÝHRADY K NÁVRHU AO

Jsme přesvědčeni, že postup Ministerstva pro místní rozvoj při přípravě akceleračních oblastí vykazuje závažné právní, odborné i procesní nedostatky a je v rozporu s právním řádem České republiky, mezinárodními závazky i základními principy ochrany veřejného zdraví, a to zejména v těchto oblastech:

1. Nedostatečné odborné posouzení dopadů na veřejné zdraví

Předložená koncepce zcela postrádá komplexní odborné posouzení dopadů na zdraví obyvatel, například formou Health Impact Assessment (HIA). Současné záměry počítají s instalací větrných elektráren o celkové výšce 200–250 metrů. Pro takto gigantické zdroje v ČR zcela absentuje oficiální, státem garantovaná metodika pro stanovení minimálních bezpečných odstupů od obytné zástavby. Pouhé přebírání hlukových limitů a metodik vytvořených pro výrazně nižší a méně výkonnější technologie nelze bez dalšího považovat za dostatečné odborné odůvodnění. Před schválením akceleračních oblastí proto musí stát věrohodně prokázat, že emise nízkofrekvenčního hluku, infrazvuku a stroboskopického efektu z předpokládaných záměrů nepředstavují nepřiměřené riziko pro veřejné zdraví.

2. Selhání při ochraně zranitelných skupin a citlivých objektů

Návrh akceleračních oblastí ignoruje potřebu specifické ochrany tzv. citlivých receptorů. Vymezené oblasti dostatečně negarantují bezpečné ochranné odstupy pro objekty vyžadující zvýšený hlukový a psychosociální komfort, konkrétně:

nemocnice, léčebny a psychiatrická zařízení (hrozba spánkové deprivace a zhoršení klinických stavů),
školy, mateřské školy a dětská zařízení,
domovy seniorů a zařízení sociální péče.

3. Nerespektování principu předběžné opatrnosti a vyvažování veřejných zájmů

V souladu s § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, musí být uplatněn princip předběžné opatrnosti. Existuje-li důvodné podezření na negativní dopady takto masivní výstavby, absence absolutního vědeckého konsensu nesmí být omluvou pro překotné schvalování. V návrhu nebyl proveden relevantní test proporcionality. Veřejný zájem na dekarbonizaci a rozvoji OZE je povyšován na absolutní zájem, který restriktivně potlačuje jiné, rovnocenné veřejné zájmy – ochranu lidského zdraví, právo na příznivé životní prostředí a ochranu vlastnických práv. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu nelze žádný jednotlivý veřejný zájem automaticky považovat za absolutně nadřazený ostatním.

4. Ohrožení přírody, zemědělského půdního fondu, krajinného rázu a vodních zdrojů

Direktivní vymezení akceleračních oblastí představuje závažné riziko pro zákonem chráněné složky biosféry a hydrosféry. Oblasti jsou navrhovány v lokalitách, kde hrozí přímý střet se:

Soustavou Natura 2000 (EVL, ptačí oblasti) a Chráněnými krajinnými oblastmi (CHKO) – hrozí nevratná fragmentace krajiny a významné ohrožení populací avifauny a letounů.
Chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV) a kritickými zdroji pitné a podzemní vody. Masivní betonové základy pro až 250 m věže představují hydrogeologické riziko a samotný provoz VTE pak hrozbu kontaminace provozními kapalinami.
Zemědělským půdním fondem – navržené oblasti zahrnují vysoce bonitní půdu I. a II. třídy ochrany.
Krajinným rázem – stavby o výšce až 250 m drasticky a nevratně naruší dálkové pohledy, horizonty a estetickou hodnotu krajiny na desítky kilometrů daleko.

5. Ohrožení zemědělského půdního fondu a neakceptovatelné obklíčení obcí větrnými a fotovoltaickými elektrárnami

Vymezení AO ve Změně č. 2 ÚRP může v mnoha případech prokazatelně vést k situacím, kdy venkovské obce a lidská sídla budou z několika stran doslova obklíčeny plošnými větrnými a solárními parky, což povede k drastickému snížení kvality života obyvatel, likvidaci krajinného rázu a znehodnocení okolního území. Vedle větrné energetiky představuje navržená koncepce akceleračních oblastí pro FVE riziko vzniku rozsáhlých průmyslových fotovoltaických parků. Samotné akcelerační oblasti pro FVE jsou totiž v návrhu vymezovány jako plochy o výměře nejméně 50 hektarů.

Považujeme za nepřijatelné, že řada AO je vymezena na aktivně obhospodařované zemědělské půdě. Není dostatečně doloženo, proč byly v řadě případů AO navrženy právě na intenzivně využívané zemědělské půdě, přestože směrnice RED III (směrnice EU 2023/2413) stanovuje, že při vymezování akceleračních oblastí mají členské státy přednostně využívat umělé, zastavěné, průmyslové, dopravní a jiné již antropogenně pozměněné plochy. Stejně tak je tento postup v rozporu s principy vyjádřenými v § 4 odst. 3 zákona č. 249/2025 Sb., podle něhož se mají při vymezování akceleračních oblastí přednostně využívat umělé a zastavěné plochy a znehodnocená půda nevhodná pro zemědělské využití.

Odmítáme, aby dekarbonizace energetiky probíhala za cenu nevratných zásahů do zemědělského půdního fondu, potravinové bezpečnosti a krajiny českého venkova.

6. Porušení mezinárodních úmluv a ústavního pořádku

Návrh akceleračních oblastí porušuje nebo významně zpochybňuje naplnění řady mezinárodních závazků České republiky i základních principů ústavního pořádku, zejména:

Aarhuuská úmluva (Čl. 7 a Čl. 8): Sběr 15 000 podání připomínek bez reálné obousměrné komunikace a možnosti ovlivnit finální vládní verdikt činí z účasti veřejnosti pouhou formální frašku. Účast veřejnosti musí být efektivní a včasná.
Ústava ČR (Čl. 8 a Čl. 100 – Právo na samosprávu): Územní plánování je sdílenou kompetencí. Direktivní vymezení akceleračních oblastí bez konsensu s dotčenými obcemi je protiústavním zásahem do práva obcí spravovat své území.
Listina základních práv a svobod (Čl. 35): Stát má povinnost vytvářet podmínky pro ochranu příznivého životního prostředí. Právo na příznivé životní prostředí je selektivně upíráno pod záminkou energetické transformace.
Evropská směrnice RED III (Směrnice EU 2023/2413): Evropské právo výslovně předpokládá minimalizaci konfliktů prostřednictvím dialogu s místními komunitami. Postup vlády naopak celospolečenský konflikt generuje.
Operační směrnice 172 UNESCO a Mezinárodní úmluva o krajině: V případech, kdy navržené akcelerační oblasti mohou ovlivnit lokality světového dědictví UNESCO nebo jejich krajinné souvislosti, schválení AO bez předchozího transparentního vyhodnocení konkrétních vlivů na krajinný ráz a kulturní dědictví porušuje mezinárodní standardy ochrany území.

IV. POŽADAVKY SIGNATÁŘŮ MEMORANDA

S ohledem na závažnost dopadů navržených akceleračních oblastí a bez ohledu na aktuální fázi schvalovacího procesu požadujeme:

Pozastavení účinků schválení akceleračních oblastí: Žádáme vládu ČR, aby přerušila proces schvalování Změny č. 2 Územního rozvojového plánu. Pokud již bude Změna č. 2 ÚRP schválena, žádáme vládu, aby přijala opatření, která zabrání využívání akceleračních oblastí pro přípravu a povolování projektů OZE do doby, než budou řádně vypořádány připomínky veřejnosti, doplněny chybějící odborné podklady, veden skutečný dialog s dotčenými regiony a nalezeno řešení, které bude respektovat oprávněné zájmy dotčených obcí a obyvatel.
Zpracování chybějících podkladů: Požadujeme, aby stát nejprve vypracoval závaznou národní metodiku pro bezpečné odstupy VTE o výšce 200–250 m od obytné zástavby a podrobil návrh akceleračních oblastí hodnocení dopadů na lidské zdraví (HIA).
Zveřejnění a vypořádání připomínek: Požadujeme, aby MMR před předložením materiálu vládě veřejně publikovalo podrobné vyhodnocení všech doručených podání, jejichž počet se podle dostupných informací pohybuje kolem 15 000. Obce a občané musí mít možnost se seznámit s tím, jak bylo s jejich připomínkami naloženo, ještě před finálním rozhodnutím.
Zřízení dialogové platformy: Požadujeme bezodkladné zahájení otevřeného jednání mezi zástupci dotčených regionů (koalice obcí, spolků a občanských iniciativ) a zástupci MŽP, MMR a MPO s cílem dosáhnout konsensuálního a společensky přijatelného řešení.
Prověření úředního postupu a vyvození odpovědnosti: Požadujeme, aby byl nezávisle prověřen postup orgánů veřejné správy a dalších osob podílejících se na přípravě akceleračních oblastí. Pokud bude zjištěno porušení právních předpisů, nesprávný úřední postup nebo překročení pravomocí, požadujeme vyvození osobní, služební, politické i majetkové odpovědnosti odpovědných osob v souladu s právním řádem České republiky.
Náhrada vzniklé škody: Požadujeme, aby stát zajistil plnou náhradu škody vzniklé obcím, spolkům, vlastníkům nemovitostí i jednotlivým občanům v důsledku nezákonného nebo nesprávného postupu při přípravě akceleračních oblastí nebo při porušení jejich procesních práv. Náhrada musí zahrnovat nejen majetkovou škodu, ale i účelně vynaložené náklady na právní ochranu a obranu dotčených osob, pokud na ni vznikne právní nárok.

Dále požadujeme:

Transparentní příprava projektů VTE a FVE: Požadujeme, aby všechny významné energetické stavby a zařízení, zejména projekty VTE a FVE, a to jak v rámci akceleračních oblastí, tak mimo ně, byly připravovány transparentně s plným zapojením občanů dotčených obcí.
Legislativa musí zajistit účinnou účast veřejnosti na rozhodování: Požadujeme, aby žádná právní úprava neomezovala právo občanů, vlastníků a obcí účinně se podílet na rozhodování o významných energetických a průmyslových záměrech v jejich okolí, a to ani v rámci, ani mimo rámec akceleračních oblastí. Stát musí zajistit, aby dotčené osoby a samosprávy byly o připravovaných záměrech včas, srozumitelně a dostatečně informovány a měly skutečnou možnost jejich podobu ovlivnit.

V. SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ SIGNATÁŘŮ

Toto memorandum vzniklo jako reakce na způsob přípravy akceleračních oblastí pro OZE a na netransparentní a nátlakový způsob zavádění lokálních projektů VTE a FVE.

Pokud budou akcelerační oblasti schváleny navzdory nedostatečnému vypořádání připomínek, bez doplnění odborných podkladů a bez skutečného respektování hlasu dotčených regionů, bude to veřejností oprávněně vnímáno jako rozhodování „o nás bez nás“, jehož důsledkem bude další prohloubení společenského konfliktu. Stejně tak za nepřijatelné považujeme přijetí legislativních změn, které by dále omezovaly možnosti obcí a občanů podílet se na rozhodování o významných stavebních, energetických, průmyslových či jiných záměrech v jejich okolí.

Budeme svá práva bránit všemi dostupnými zákonnými prostředky. Signatáři tohoto memoranda jsou připraveni vzájemně spolupracovat, sdílet odborné i právní zkušenosti a koordinovat svůj postup při ochraně práv obcí, občanů a krajiny. Budeme se obracet na soudy, státní instituce, evropské orgány, média i veřejnost a využijeme také všech legitimních prostředků občanské společnosti k ochraně našich obcí, krajiny a kvality života. Pokud stát bude nadále ignorovat oprávněné požadavky občanů a samospráv, ponese plnou odpovědnost za eskalaci tohoto konfliktu.

Neodmítáme rozvoj obnovitelných zdrojů energie ani přípravu významných strategických projektů. Požadujeme, aby o budoucnosti české krajiny bylo rozhodováno společně s námi – s lidmi, kteří v ní žijí.